Kostnice - fascinující místo posledního odpočinku

Kostnice je zvláštní, pro někoho možná bizarní prostor, který slouží k ukládání kosterních pozůstatků. Lidské kosti jsou seskládány podél stropů a zdí sakrálních staveb, kde vytvářejí složité, často geometrické obrazce. Výzdobu doplňují mohyly mnoha tvarů, pyramidy nebo výrazné kosterní lustry.

Memento mori

V kostnicích se obvykle setkáme s kosterními pozůstatky z období morových ran, bitev, epidemií nebo jsou výsledkem dlouhodobého ukládání kostí v centru města, kde nebylo místo pro klasický hřbitov. Kostnice také často vznikaly při klášterech mnišských řádů jako příznačné připomenutí pomíjivosti lidského bytí.

Temný středověk

V důsledku moru a mnoha jiných epidemií umírali ve středověké Evropě lidé po tisících. Přeplněné hřbitovy kapacitně zdaleka nestačily a starší zemřelí museli nezbytně uvolnit své místo ne zcela posledního odpočinku, aby mohli být velmi rychle nahrazeni. A právě jejich kosti se pak začaly příhodně hromadit v podzemních prostorách kostelů. Tzv. druhý pohřeb, jak se exhumace a následné uložení kostí do karnerů a kostnic nazývá, byl církevním koncilem stanoven už ve 13. století. Později se zřizování kostnic hojně rozšířilo.

Pařížské tajemství

Spíše netypickou, zároveň však bezkonkurenčně největší kostnici na světě, najdeme v malebné Paříži pod náměstím Place Denfert-Rochereau. Kostnice vznikla v katakombách bývalých římských kamenolomů až ke konci 18. století z důvodu beznadějného nedostatku krchovů. Stávající hřbitovy musely ustoupit nové zástavbě, což ještě více komplikovalo už tak dost zoufalou situaci. Ostatky Pařížanů se hromadily v mnoha kostnicích doslova bez ladu a skladu a hrozilo masové šíření epidemií. Právě kvůli obavě z moru v distriktu Les Halles rozhodl král o převozu ostatků mrtvých z menších kostnic za město, aby tak vážnou hrozbu odvrátil. Rozsáhlé podzemí bylo pro tento účel doslova perfektní. Po vysvěcení katakomb byl zahájen svoz ostatků, který trval necelých 30 let. Za tuto dobu bylo v kostnici uloženo neuvěřitelných 7 milionů ostatků.

Česká republika

Bezesporu nejznámější kostnice Česka, do které se slétají turisté z celého světa, je ta v Sedlci u Kutné Hory. Současnou podobu jí v 16. století vtiskl architekt Jan Blažej Santini, poslední úpravy pak v 19. století provedl zručný řezbář František Rint. Opravdu bohatá výzdoba pochází převážně z kostí bezejmenných a chudých, kdežto majetné měšťanstvo se nechávalo pohřbít raději v celku pod podlahou. I vzhledem k zajímavé historii, svázané s postavou opata Hedenricha, který do Sedlce přivezl posvátnou půdu, patří mezi nejnavštěvovanější památky středočeského kraje s návštěvností kolem 350 000 lidí ročně. Zajímavou exkurzi do "světa mrtvých" můžete absolvovat i vy, otevřeno je každý den.